U příležitosti letošního 160. výročí narození Antonína Sovy (1864–1928) vydalo městské muzeum Sovovu sbírku Básníkovo jaro.
Tato kniha poprvé vyšla v roce 1921 v edici Aventinum nakladatelství Otokara Štorch-Mariena.
Knížku s kresbou a v typografické úpravě známého malíře Jana Zrzavého tehdy kladně přivítala kulturní obec i literární kritika. Svazek nových veršů byl vnímán jako nečekaný a pozoruhodný doklad vnitřní síly a tvůrčího vzepjetí stárnoucího, nemocí a životem těžce zkoušeného umělce.
Antonín Sova básně ve sbírce Básníkovo jaro rozdělil do tří ideově navazujících oddílů: první nadepsal Zázračný máj, následují Pokojné výšiny, přičemž třetí oddíl Chvíle pokory věnoval básníku Karlu Tomanovi (1877–1946), představiteli tzv. generace anarchistických buřičů. Již při zběžném listování si povšimneme, že do této knížky náš rodák zařadil vedle řady umělecky vydařených básní také dodnes nesčetněkrát otištěné a recitované klenoty z jeho tvorby, totiž lyrické vyznání lásky k přírodě a lidu rodného Pacovska Kraji, jenž vždycky jiný byl a věčně přitažlivou, bytostně niternou a vrcholnou Sovovu báseň Já nikdy nechci dohotoven být. Čtenářský prožitek a celkový dojem ze sbírky umocňuje melodičnost veršů a básnická obrazotvornost.
Pro nové vydání Básníkova jara napsal čtivý a zasvěcený doslov nazvaný Víra v život podle poslední básně v dotčené sbírce literární historik Jakub Raš. Se znaleckým přehledem se zabývá ohlasy na sbírku a poodhaluje literární kontext a další souvislosti provázející sbírku i jejího autora od prvního vydání po současnost. Antonína Sovu a jeho vazby k dalším osobnostem nám přibližují vhodně zvolené úryvky z korespondence a textů několika dalších spisovatelů a básníků. Jakub Raš věnuje pozornost i vnitřnímu uspořádání knihy s ohledem na náměty básní, básnické pojetí a výrazové prostředky, které Sova uplatnil. Myšlenkové poselství spočívá ve smířlivém uvědomění si věčného koloběhu života a smrti.
Obraz se „sovovským“ motivem Jaro ve starém sadu použitý na obálce knihy muzeu vstřícně poskytnul akademický malíř Jan Řeřicha (Cardamine). Za grafickou úpravu vděčíme Zdeňku Klikovi.
Nově vydaná sbírka byla veřejnosti slavnostně představena 15. června v rámci programu Pacovského regionu. Básníkovo jaro – působivou poetickou knížku Antonína Sovy o 120 stranách v pevné vazbě – je možné zakoupit v městském muzeu a v Informačním centru na zámku v Pacově (cena za výtisk 200 Kč).
Bc. Vlastimil Simota, Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově
Foto Zdeněk Klika
Víra v život
Těžce jen dobytý chléb a láska z muk životních získaná,
bolest jen zvěstováním radosti navštívená a vítaná
dá ti víru, dá bohatství toho, co lidské, co tvořící:
život pak sám se ti rozsvítí jako keř ohnivě hořící.
Nejkrásnější jsou radosti z líbezných životních potkání,
společných duchovních cest, kde srdce na věky v rozdání
zmocněně bijí tlukotem i tam, když v hrobě pod zemí
jedno neb druhé spí pod dusně vonnými růžemi.
Nejúžasnější jsou bolestí prudká a vášnivá objetí,
zmučí tě, vyssají, žádostná tvůrčí tvá zkrvaví početí.
Ale jsi polibky poset rtů neznámých, pálících, duchových,
jakoby shledání v loučení do vrásek čela ti kdosi vdých´.
Antonín Sova, Básníkovo jaro