Ve středu 15. července dopoledne uctili představitelé městského muzea a města Pacova památku pacovského rodáka, akad. malíře Jana Autengrubera (*25. dubna 1887, Pacov – †15. července 1920, Praha), absolventa Uměleckoprůmyslové školy v Praze a Akademie výtvarných umění v Mnichově. Po krátkém proslovu pisatele o životě a díle našeho umělce, byl na rodinný hrob, ve kterém je uložen jeho popel, položen věnec.
Autengruberovu uměleckému odkazu je věnována rozsáhlá Galerie akad. malíře Jana Autengrubera, která byla otevřena v rámci městského muzea na nově opraveném pacovském zámku v roce 2011. Po reinstalaci galerie z roku 2018 mohou návštěvníci zhlédnout množství obrazů (např. mistrné portréty a figurální kompozice, náboženské motivy, sérii menších formátů z italské cesty, včetně kopií starých mistrů, zátiší, krajiny a díla inspirovaná vlastními zážitky z bojiště I. světové války) a některé plastiky. K zřízení galerie podstatně přispěly dlouholeté a neúnavné aktivity akad. malíře Jana Jedličky, který získal pro spolupráci na „znovuobjevení“ díla malíře, jenž se vlivem nepřízně osudu ocital „mezi slávou a zapomněním“, znalce nanejvýš povolaného, prof. PhDr. Vojtěcha Lahodu, CSc., ředitele Ústavu dějin umění AV ČR v. v. i. Výsledkem souhry obou uvedených protagonistů krom kroků směřujících k založení galerie byla řada výstav a publikací, vždy podpořených vedením města Pacova a muzeem. Nezastupitelnou úlohu při tom měla umělcova dcera akad. malířka Jana Autengruberová (*1920 – †2016): pokračovala ve snahách své matky, manželky Jana Autengrubera malířky Hany Autengruberové-Jedličkové (*1888 – †1970), která pečovala o umělcovo dílo a usilovala o jeho popularizaci a patřičnou prezentaci, přičemž mj. spolupracovala s pacovskými muzejníky Janem Zoubkem a Přemyslem Plačkem a později s prom. hist. Eliškou Stejskalovou.
Zpráva o předčasném skonu Jana Autengrubera na španělskou chřipku ve Vinohradské nemocnici v Praze upoutala pozornost dobového tisku: níže podáváme přepis „zapomenutého“ článku poměrně dobře informovaného neznámého autora (Týdeník z Českomoravské vysočiny. Neodvislý list pro mravní, kulturní, hospodářské a sociální povznesení kraje 2, č. 30, 24. 7. 1920, s. 1. – Poslední větu je nutné upřesnit v tom smyslu, že tělo Jana Autengrubera bylo zpopelněno, nikolivěk pochováno, v libereckém krematoriu.)
Úmrtí. Dne 15. července zemřel v Praze po dlouhé trapné nemoci Jan Autengruber, jeden z nejmladších a nejnadanějších našich malířů. Byl rodák pacovský. Absolvoval s výtečným prospěchem umělecko-průmyslovou školu v Praze, jakož i akademii umění v Mnichově, kde pro svoji mimořádnou píli, svá díla a vynikající umělecké nadání několikráte byl vyznamenán I. cenou. Obdržev pro svoji výbornou kvalifikaci cestovní stipendia věnoval se studiu v Paříži a v Italii. Súčastnil se svými pracemi veřejných uměleckých výstav v Praze, ve Vídni, Mnichově, Berlíně, Drážďanech, Kolíně n. R., Hamburku, Frankfurtě, Hanoveru atd., kde všude díla jeho vzbuzovala nadšenou kritiku. Ač mlád, sotva 33letý, náležel již mezi nejpřednější naše malíře a vynikající jeho nadání i vzácná energie opravňovaly k největším nadějím. Pohřben ohněm v Liberci.
Vzhledem k průběhu a dopadům letošní epidemie koronaviru na kulturní dění obecně byly zrušeny akce naplánované muzeem v souvislosti s výročími členů umělecké rodiny Autengruberových (100 let od úmrtí Jana Autengrubera, 50 let od úmrtí Hany Autengruberové-Jedličkové a nedožitých 100 let Jany Autengruberové). Snad se je ještě letos podaří uskutečnit.
Výběrová bibliografie:
- Vojtěch LAHODA, Jan Autengruber. Dílo 1910–1920. Praha 2002.
- Vojtěch LAHODA, Jan Autengruber 1887–1920. Praha 2009.
- Vojtěch LAHODA, Jan Autengruber v galerii města Pacova. Pacov 2018.
- Martina PACHMANOVÁ, Hana Autengruberová-Jedličková 1888–1970. Pacov 2016.
Bc. Vlastimil Simota
Jan Autengruber, Vlastní podobizna I, 1910, olej, plátno, 97 x 84 cm, Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově.