Městské muzeum Antonína Sovy zve veřejnost na přednášku Nejpilnější český člověk. Život a dílo historika prof. Augusta Sedláčka, kterou prosloví v úterý 12. dubna od 18 hodin v Zámeckém sále ředitel Prácheňského muzea v Písku PhDr. Jiří Prášek, známý jihočeskému i pacovskému publiku jako zasvěcený a oblíbený autor přednášek z oblasti historie a etnografie.
Akce se uskuteční s téměř dvouletým zpožděním oproti původnímu plánu, který zmarnila pandemie koronaviru.
Před rozsáhlým dílem Augusta Sedláčka se s obdivem sklání další a další generace historiků: předznamenejme, že vše vykonal jako středoškolský profesor (!) a později jako penzista žijící „na odpočinku“ v Písku, kde řídil muzeum a spravoval městský archiv. Narodil se v Mladé Vožici, rodiče ale uzavřeli sňatek v roce 1836 v kostele sv. Michaela archanděla v Pacově. Sedláček studoval na gymnáziu v Písku a na univerzitě v Praze, učil pak na několika gymnáziích, nejdéle však v Táboře (v letech 1875–1899, kde mezi jeho žáky patřil budoucí historik prof. Ferdinand Pakosta, zakladatel a první správce muzea v Pacově). Z vyprávění PhDr. Jiřího Práška se podrobně dozvíme, že August Sedláček pěšky prochodil českou zemi, aby poznal a popsal několik tisíc stávajících či zaniklých šlechtických sídel, které pak pojednal v základním a nedostižném díle naší „hradologie“ nazvaném Hrady, zámky a tvrze království českého; patnáct velkých svazků „Hradů“ vycházelo postupně mezi roky 1881–1927. Ve čtvrtém svazku z roku 1885 předložil čtenářům v jedné z kapitol dodnes využívaný nástin dějin Pacova a zabýval se rovněž hrady a tvrzemi na Pacovsku. Vedle toho prof. Sedláček napsal dlouhou řadu dalších publikací, studií a článků, rozptýlených v různých sbornících, časopisech a novinách. Nesčetné informace k historické topografii vložil do obsáhlého Místopisného slovníku historického království českého, zálibu v heraldice vtělil do dvoudílné Českomoravské heraldiky, pro Ottův slovník naučný napsal hesla ke šlechtickému rodopisu. Ze samostatných monografií připomeňme další položky v úctyhodné bibliografii: Snůška starých jmen, jak se nazývaly v Čechách řeky, potoky, hory a lesy a třeba také Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách. Sedláček přitom pečlivě prostudoval četné domácí a zahraniční archivy (některé z nich i odborně uspořádal) a vlastnoručně sepsal obrovskou kartotéku výpisků z historických pramenů. A jakoby „mimochodem“ byl autorem dějin několika měst, ve kterých žil nebo působil (Mladá Vožice, Rychnov nad Kněžnou, Čáslav a opět především Písek).
PhDr. Jiří Prášek posluchačům přednášky odhalí leccos o Sedláčkově osobnosti, promluví o jeho dětství, výchově a rodinném životě, o studiích a vědecké práci, proč byl pokládán za „hodinného muže“, ale zazní i to, jak stárnoucí historik v Písku poznal svou druhou, o čtyřicet let mladší manželku, jak ji požádal o ruku a jak s ní prožil svá šťastná pozdní léta. August Sedláček – přezdívaný některými autory uctivě a právem „velmož české historie“ – nebyl z našeho zpětného pohledu zkrátka pouze suchopárným vědcem, byť neuvěřitelné dílo, které vykonal, si přímo vyžadovalo osobitý přístup k životu a práci. Sedláčkův přívlastek „nejpilnější český člověk“ vložený do názvu přednášky má své opodstatnění, byť je míněn jako nadsázka. Přijďte se o tom přesvědčit.
Bc. Vlastimil Simota